Gramatika angličtiny
Přítomné časy
Angličtina má čtyři přítomné časy a každý zachycuje něco jiného: jak děj probíhá právě teď, jak se opakuje, nebo jak souvisí s minulostí.
Přítomné časy z učebnice
Standardní tvary, které se učí na kurzech angličtiny po celém světě, ukázané na skutečných klipech od rodilých mluvčích, ne na vymyšlených příkladech.
Přítomný čas prostý
Subject + base verb (+ -s for he/she/it)
Používá se pro návyky, rutinu, fakta a obecné pravdy. Nejběžnější a nejuniverzálnější čas v běžné angličtině.
Present Continuous
Podmět + am/is/are + sloveso + -ing
Používá se pro děje probíhající právě teď, pro dočasné situace a pevně dané plány do budoucna. Někdy se označuje také jako present progressive.
Present Perfect
Subject + have/has + past participle
Spojuje minulé události s přítomným okamžikem. Používá se pro zkušenosti, čerstvé novinky a situace, které začaly v minulosti a platí dodnes. Jeden z časů, kterým studenti rozumí nejhůř.
Předpřítomný čas průběhový
Subject + have/has been + verb-ing
Zdůrazňuje, jak dlouho už něco trvá. Používá se pro děje, které začaly v minulosti a stále pokračují, nebo teprve nedávno skončily.
There's / There Are
There + is/are/was/were (+ jmenná fráze)
Používá se k uvedení něčeho nového do rozhovoru nebo k popisu toho, co na daném místě či v dané situaci existuje. „There's a problem.“ „There are three options.“ „There was no one around.“ V běžné mluvě zůstává „there's“ často v jednotném čísle i u množných podstatných jmen: „There's a lot of people.“